1. SAMOZVUČNÉ -idiofony : (z řeckého idios: vlastní) je hudební nástroj, který vydává tóny a zvuky chvěním sebe sama, nikoliv chvěním membrány, struny nebo vzduchového sloupce. Většina bicích nástrojů, které nemají membránu, patří právě do této skupiny hudebních nástrojů. Tato skupina nástrojů je velice stará, hráli na ně lidé již v pravěku. Pro udávání hudebního rytmu se i dnes používají ve všech světových kulturách.
2.BLANOZVUČNÉ -membranofony :je hudební nástroj, který vydává zvuk kmitáním napjaté membrány. Všechny typy bubnů patří právě do této skupiny.
3.STRUNNÉ -chordofony : je hudební nástroj, který vydává zvuk chvěním jedné nebo více strun napjatých mezi dvěma body.Hornbostel a Sachs je rozdělují do dvou hlavních skupin. Rozdíl mezi nimi je, že po odstranění rezonátoru u jednoduchých chordofonů by ještě mohly vydávat zvuk (například odstranění desky u klavíru); zatímco odstraněním rezonátoru u složených chordofonů by se vydávání zvuku zcela znemožnilo (například odstraněním trupu houslí).
4.DECHOVÉ -aerofony : je hudební nástroj, který vydává zvuk chvěním vzduchového sloupce.
5.ELEKTRICKÉ -elektrofony : je hudební nástroj, jehož zvuk je vytvářen elektricky. V původní klasifikaci Hornbostela a Sachse z roku 1914 ještě nebyly elektrofony obsaženy.